65

že gest to wüle Boži, aby sme, cožkoli učil a přikázal Kristus, wssecko wěřili a učinili, a že pakli to učinime, zagifté dosá­hneme wěčné milosti Božj. I wěřili i činili! Nic nezpo­může řikati: Pane, Pane; a nečiniti wůli Otce nebeského. Kdo řská: Znám Boha, a nenáwidj bratra swého: lhář gest. Kdo přigal učenj Kristowo, a nenese owoce, to gest onen služebnik, který danau gemu hřivnu zakopal. Kdo nemá ži­wot pobožný, nemá raucha swatebného: newegde k hodu bla­f hoslawenstwj wěčného: ale swázán bude a uwržen do temnosti těch zewniterných, kdež bude pláč a sffripeni zubů. Služebnjk ten, kdo zná wůli Páně, a neplnj gi, bit bude welmi. Ale kdo žiwau wiru má w Krista Pána; kdo se ze srdce usilowal přikázanj geho plniti, ziwotem swým slaužiti Pánu Bohu: ten giftý býti může věčně milosti Boži. I sama wečeře Páně, pakli že se ona prigimá beze wssi nábožnosti, bez oprawdowého pokáni, bez wraucj wděčnosti a důvěry k Pánu Gezissi, že Bůh nám hřichy odpaussti: nemůže prospěti člowěku. Ona nenj gakoby penjz, nimžby se mohla kaupiti spasenj; nenj ča­roděgstwj; gest rádegi ustanowenj Kristowo plné geho mi­losti a lásky k potěsfenj nassemu, ku zmocněnj se nassemu u wire, k rozhorlenj se w lásce, k posilněnj se w utrpěnich, k rozhogněnj se w pokogi a ku smjřenj se s Bohem, se swětem a se sebau samým. Taft i gá mynj, ač sobě mnohých hřichů sem powědom a wim, že denně mnoho hressil sem, mnoho zlého se dopausstège, a gefstě wice dobrého opausstěge: ne­zaufám předce, nebo litugi upřjmně wsseho toho a daufám, je gafož wěrně želim hřichů mých, tak i Büh ume bude mi­lostiwý. K zapečetěnj této wiry mé chci twau wečeři swětiti, milý můg Spasiteli, Krifte Geziffi! Naplň mne Duchem twým, Duchem swatosti a pokory twé, Duchem pokory a po­teffenj twého. Stup tedy před oči moge, Pane mug. Wiz slzy mé. O nastrog, nastrog ty sám usta služebnjka twého, at mi přigde gafo libezmýj posel pokoge a zwěstuge mi spasenj mé! Ano Boje můg, učiň ty mne sám hodným hodownskem Syna twého! At tak wěřjm w tebe gako on, tak tě milugi gako on, tak jiwau a silnau náděgi mám gako on; at w něm a strze něho žiw sem časně i wěčně. Amen.

Lat

-