50
kteréžto věci mají sic tvářnost moudrosti v způsobu té nábožnosti a v pokoře pošmourné i v neodpouštění tělu, avšak nejsou v žádné platnosti, než toliko k nasycení těla." Tolikéž k Tit. 1, 14 patrně zbraňuje taková ustanovení zachovávati: ,, Nešetříce židovských básní a přikázaní lidí těch, kteříž se odvracují od pravdy." A Kristus Pán Mat. 15, 14 o těch, ježto ustanovení lidská vyhledávají, takto mluví: Nechte jich, vůdcovét jsou slepí slepých", a tupí takové pocty, řka: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec mij ten nebeský, vykořeněno bude."
77
29
Jestližet biskupové tu moc mají, aby nesčíslnými ustanoveními církev Boží obtěžovali a osidla na svědomí lidská uvozovali, proč tedy písma svatá tak často zbraňují nová nařízení ustanovovati a je zachovávati? Proč je nazývají učením ďábelským? Zda- liž Duch svatý o těch věcech nadarmo výstrahu vyvoleným Božím dáti ráčil? Protož to z toho pochází a důvodně se zavírá, poněvadž taková nařízení proto jsou a s takovým domněním ustanovena, jakoby potřebná a dostatečná byla k zasloužení odpuštění hříchů, a zjevně odporná jsou svatému evanjelium, že ovšem nesluší a nenáleží žádným biskupům takových nařízení a poct ustanovovati a k nim lidi nutiti. Nebo v církvích z povinnosti má učení o svobodě křesťanské zachováváno býti; a to takové, že služebnost zákona není k ospravedlnění potřebná, jakož sv. Pavel Gal. 5, 1 píše:, Protož v svobodě, kterouž Kristus nás osvobodil, stujte, a nezapletejte se zase v jho služebnosti." Zvláštní potřeba jest, hlavní článek svatého evanjelium v tom zachovávati, totiž, že hříchů odpuštění a ospravedlnění skrze víru v Krista darmo docházíme a toho obého nabýváme ne pro nějaká jistá zachovávání aneb pro pocty od lidí vymyšlené a ustanovené. Což pak smýšleti máme o dni nedělním a o jiných
k tomu podobných obřadech chrámových? K tomu naši