41
Krista Pána, ale své vlastní skutky, a tak tím spůsobem samému Kristu Pánu příslušnou a náležitou poctu na skutky své přenášejí. A protož i ti, kteříž skrze sliby a závazky své ospravedlněni býti chtějí, odcizují se od Krista a z milosti vypadají. Jest zajisté to všechněm známo, že mniši tak učili a učí, že svých závazků zachováváním, poctami a řády zasluhují sobě ospravedlnění a hříchů odpustění a že pro své skutky mají Boha milostivého. A protož tudy učí, abychom se skutkům svým důvěřovali, a ne smíření a prosředkování Kristovu mezi Bohem a námi. Takové důvěřování jest bezbožné a učení evanjelickému ve všem odporné, a když přijde na soud Boží, ovšem pozná se, že jest marné a jalové; nebot naši skutkové žádným způsobem proti hněvu a soudu Božímu postaveni býti nemohou proto, že hněv Boží toliko k ukrocení přichází, když darmo a z milosti nám uděleného pro Krista milosrdenství vírou naší dosahujeme. A protož všickni Krista potracují, kteřížto důvěru svou ne v Kristu, ale v skutcích svých sobě zakládají. lib15
Nad to nade všecko mniši učili i to, že by ten a takový řád života jejich měl býti stav pravé dokonalosti, a to proto, poněvadž oni jak se jim zdá netoliko přikázaní srarého zákona, ale nad to výše i rady nového zákona zachovávají a plní.
- Blud tento velmi odporný jest svatému evanjelium; nebo tak vysoce opovážili se o sobě smýšleti, že by netoliko přikázaní Boží dostatečně naplniti, ale nad to ještě něčemu výše nad míru svou vrchovatou dosti činiti mohli; z čehož pošel jiný škodlivý a hrozný blud: nebo opět vymyslili sobě z toho, že jsou tak dokonalí při skutcích dobrých, že by ještě s hojnějším( i nad přikázaní, i nad rady Božské) zbytkem od nich vykonáni i jiným uděleni býti mohli. Jakož pak takové skutky obraceli a přivlastňo
-
20130