40

Božího rozkazu ustanovená a vyvolená k tomu cíli, aby skrze ni lidé zasloužiti mohli odpuštění hříchů a ospra­vedlnění, jest bezbožná, jako Kristus dí, Mat. 15, 9: ,, Na­darmot mne ctí, učíce učení přikázaní lidských." A svatý Pavel na všech místech učí, že ospravedlnění nemáne vy­hledávati v našich zachováváních ani ve vymyšlených od lidí poctách aneb službách, ale že se za podíl dostává vírou těm, kteříž věří, že od Boha přijati budou na milost skrze Krista. Známot jest, že mniši učili, že by tak jejich vymyšlené nábožnosti zasluhovati měly odpuštění hříchů i ospravedlnění, a že za své hříchy dosti učiniti mohou. Což pak jest to jiného, než Krista Pána ze cti a slávy loupiti, ji netoliko v zatemnění ale i v potupu uvozovati a ovšem ospravedlnění z víry zapírati? A protož následuje odtud, že ti a takoví obvyklí mnichů a jeptišek slibové byli ne­řádnou a bezbožnou poctou Boží a protož spravedlivě v nic obráceni býti mají; závazek zajisté a slib neslušný a bez­božný, proti rozkazu Božímu předsevzatý neplatí nic a nezavazuje lidí k plnění, aniž průchodu svého má míti. Zákon zajisté církevní( canon) tak o tom zní, že slib nemá býti závazek nepravosti, to jest v zlých věcech slibové nemají k vyplnění přicházeti. o sidoogon edities

Svatý Pavel( Galat. 5, 4) praví: ,, Zbavili jste se Krista, kteřížkoli v zákoně ospravedlněni býti hledáte; vy­padli jste z milosti." To jest, kteřížkoli tak smyšlejí, že vlastními skutky svými hříchů odpuštění sobě zasluhují a že pro vlastní svá zákona naplnění Pánu Bohu se líbí; a na tom pevně nestojí, že pro Krista Ježíše darmo dochá­zejí a nabývají vírou odpuštění hříchů z milosrdenství Bo­žího, ti a takoví všickni potracují Krista; nebo důvěrnost náležitou i také zaslíbení jim pro Krista učiněné na skutky své obracejí a čest téhož Krista Pána skutkům svým při­vlastňují. A opět proti hněvu Božímu postavují ne smířce