33
kážky dějí, aby nemohli s lepšími a spasitelnějšími věcmi se obírati. A sv. Augustin zbraňuje takovými ustanoveními svědomí lidská obtěžovati, ano opatrně Januaria napomíná, aby jich podlé svobody křesťanské, a ne jako musitelně zachovávati hleděl; nebo praví, že se takové nálezky nemají za potřebné držeti.
A protož nechať se nikdo nedomnívá, žeby naši tuto věc byli všetečně na se vzali, aneb z nenávisti proti biskupům jí se dotýkati chtěli, jakož někteří omylně se domnívají. Veliká zajisté byla toho potřeba, aby církev napomenuta v tom byla a aby se jí v známost uvedli ti bludové, kteříž z lidských zle rozsouzených ustanovení a nálezků pošli. Nebo evanjelium k tomu vede a ponouká, aby v církvi pilně se předkládalo učení o milosti a o ospravedlnění z víry, kterémuž nijakž se rozuměti nemůže, jestliže lidé v takovém domnění trvati budou, že mohou sobě hříchů odpuštění zasloužiti a ospravedlnění dojíti skrze ustanovení od nich zvolená a oblíbená. de brodet
Pročež se učí, že skrze zachovávání nálezků lidských nemůžeme sobě zasloužiti hříchů odpuštění a ospravedlnění a tak že se nemá smýšleti, že by takové zachovávání byla potřebná službá Boží. ody Alex
á Svědectvím písem svatých důvodně se to potvrzuje. Kristus Pán( Mat. 15, 3-11) vymlouvá apoštoly, kteříž nezachovali obvyklého ustanovení lidského, ježto to nezdálo se pocházeti z věci neslušné, ale poněkud z věci snesitelné, při níž prostředek zachován býti mohl, a kteréž blízkou tvářností přistupovalo k očišťováním zákonním a praví ( v. 9.): ,, Nadarmot mne ctí, učice učení přikázaní lidských." A tak nechce on neužitečnou službu míti; a hned na to dokládá( v. 11): ,, Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka." Opět k Řím. 14, 17.„ Království Boží není pokrm a nápoj." Kol. 2, 16.: Žádný vás nesud pro pokrm


