Aufsatz 
De rebus Judaicis : quaecunque tradiderunt ethnici scriptores Graeci et Romani / collegit, composuit, illustravit Christianus Jac. Schmitthenner
Entstehung
Einzelbild herunterladen

15 Leꝓονηteεεέενν εαωυσνι πυιεμενι 0Ʒυε εεμωναν α Surac ral ꝓeseis rouvrov iegeig a xooꝙias ayd,νανον νεduαν Ʒαε upode tgealov. Asferau èe, ore r roXersia al rod vd boOvSadrote al ra.ald usogiegsdc, rd to HAtorroXirne, 5oa Ogae- 91§, A Qσπη d HXtOUGAL8 eo0 OG.ες, d⁴ uerSB eis rofro rdε- vog, Lerere n rolroha zal rooonſooer Mosoſſc.

9) Chaeremonis de origine gentis Judaica narratio simillima est Manethonis de eadem re narrationi. Illam Josephus c. Ap. I, 32 hoc modo proponit:Xauvανμάνπ 7do Aifon-

riaxd †dorον ioroot τυαν¶˙σ, a xooelc raurd doμα roũ Baode dareo d Ma- »sSg, Aεꝑορρνq x rd vid ᷣros Pantoh, ꝓnoly, ora zard rode drvove Iodς sᷣdrn r Ae†ραε, Hsενερομένρ aurd, ort 10 ieedy aurifg iy ri eu aréoxarrat. TPperi- Pdrn d iso«ααmρμραασοέα φἀeQι, ddy rdv rodug olrοεᷣιςςm⁵ναόννι ⁴υ˙⁸εν e* rd⁴ν Aifuwrov, xauαedat ric rotac aurdv. Emixésuvra de rd SrMεν⁶ ν Lrotddaς siνοοε xtyre nßaketv. Hjetodat S'aurdov feangaréag Movdjy re zail Ldonxoy, aal roöroy ieoοαννμσοιια Aifüxria ès aurote dvara eivat, ih ur Mouðασmσ, 1 ds Torfarco IIe- reoνꝓρ Tourovg d'ei InXouαεν ελμεεεν ναά brrrpxeiv urdo rordxovra 6verd œraxeeuu- Eiratc vrd rof Ausvdtoc, dc ou SeXety eis rh- Aifvxroy dαeκνεεμειν Oia cihiav gp- eutorg, irl riν Aifvrrov groarstdau. Tory è Ausyocpe orx droketvayra u* 2cpo èov aurdy, ei AiStolν pfety araktrdyra ray frraira d†ævop. rærousvn S riot Gxæαυαααοςα, Texuet atda, doua Meooνννν, d ν˙⁹⁸οαανεετa 2*˙ddat rose Jovdaiorg sic ru Dreiav, öyras sol eixodt uroiddèac, zal ro aräoa Ausroοꝙν ν rijc AlSioxiac aara- 868ο..

10) Diodorus(ecl. XXXIV, 1) Antiochi Sidetæ, Syriæ regis, Hierosolyma obsidentis (cf. Jos., antiqq. XIII, S, 3, 4) amicos facit docentes, Judeos vel propter originem esse detestabiles; horum enim majores propter lepram ex Aegypto olim esse pulsos. Ipsius Dio- dori verba hæc sunt:.

Qe Avrioxoc, BaouƷμese, pncir, 6rοlεεσσε IEOοσ⁴eαφ α, oi dE Iovdos uéõxet Lsν rιυνοε rs*εον. EEαναηοα⁴ενεον d rudslv dadνo, vaædoαν xeol daXαeεοσσςι απmπτνο⁵⁵ßsu. -aos. Oi èè ³εεο αντν‿τν ρεαον peßouxevon*ρα diεσευιντε νσμ⁴ἀ᷑ νινννα* rëros doèi dehsty rd Iordèaicv. MG6̃ de dναρτιιέναιν ααινωνπμ οb̃g ekpaerſe r05 dX.10 5So urstae ea! roAehlone droLadpet rdrac Ame- detævvoy d zal rodg eo †dvopg aurd dc doeßetc zal Luœανοινμενο raod Se6y, eE dadone rijg Aisðæov s†ροναεεν uéyovc. Toue fdo dàꝓeoue 1 Xxdas éxovrag iy rotc Gd⁴αoα, a- Sacuos Ndeν de tvafete dppa 0σ,εꝓνra, drsoiorg BreAffoar. Todg de Esεασεμρaς uraxaßéodat ui rodue xsot rd. Teοσ⁵φeμννναα τxove, ovorgoautvorg de rd rO lovdatc- 28og, lααανι⁴σμμο πιαασε t uicος 1⁴ απↄ⁴⁶‧ rode da Gexorg. arX.

11. Lysimachi narratio de exitu Judæorum ex Aegypto exstat apud Jos. c. Ap. I, 34, ubi hæc legimus:Acyei ds Ardiεοs Exl Bowxuosor ros Aifverior Ba*νις, r Xady rαν ordaioον Xerode dyrag aal Poεodg, al dxxa vooijuard rera exoyras, sis rd. ieoc aarapeuorrag eraerei ooppihv. IIa†◻eμονν ϑeραmν vocεα qενεdrop, dragxiay» i, Aifuxrc fsvéoJat. Bdæxopty r0y räv Alfvariov Sa⁴αςda ei Aupcwa xꝓναά ννο* vijc o'aorlac rodc Lavrevοεεοbe, rdy Sd2 ds eizrety, ra ie⁴ xdaut dar' a' dæy dyd,νν ο dοlαeε⁶ν, νalora auroue dx rGu 1eOG eic r0eoug d,uov, rodc 3s ogore al Aergode BSecad, de rof Alop daraxrotvrog tal rij rouror 6wf zl rA