44

a falešné, protož sliby a závazky mnišské ruší a činí je daremné, že nimi lidé se nevíží, ale před nimi svobodní zůstávati mohou a mají. tate

AUS

ubar odifol soum Solo1

vhodod

Článek XXVIII.

voorlaboon,

0 moci církevní.

isti( 12090 Sa

up

Jyle Veliké hádky bývaly o moci biskupů aneb o moci slu­žebníků církevních, při čemž někteří moc církevní s mocí meče t. j. světskou nepříhodně spletli. Z té a takové smě­sice mnohé války, mnohá jedněch proti druhým pozdvižení povstala; papežové zajisté, spolehnuvše se na svou moc klíčů nejen nové pocty vymýšleli a obřady rozličné nařizo­vali a ponechavše sobě jisté pády, násilným vyobcováním lidská svědomí obtěžovali: ale nad to výše o světa tohoto království se ujímali, jistíce, že táž světská králování i vše­liká jiná panství mohou císařům odjímati a podlé vůle své na jiné přenášeti a jimi ty, kteréž by za hodné usoudili, obdařiti. Proti takovým škodným v církvi svaté výstupkům dobří a Pána Boha se bojící lidé před dávnými časy na odpor se stavěli, proti nim psali, je hyzdili a tupili. A pro­tož naši učitelé pro potěšení svědomí lidských museli to před sebe vzíti, aby byl lidem v známost uveden rozdíl moci církevní a mocio meče, a tomu lid vyučovali, že ta obojí moc pro rozkaz Boží má s náležitou vážností, ve vší poctivosti držána býti, jakožto obzvláštní dobrodiní od Pána Boha v tomto světě lidem propůjčená a daná. -Takto pak o tom smýšlejí, že moc klíčů aneb moc služebníků církevních podlé evanjelium svatého jest moc aneb rozkaz Boží, aby kázali evanjelium svaté, odpouštěli a zadržovali hříchy a posluhovali svátostmi. Nebo Pán náš Ježíš Kristus s tím rozkazem posílá apoštoly, řka: Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás: přijměte

Ats