modo ẽ ſic diffinit Meritas ẽ adeq̃tiorei intellecte ad intlcm̃ ßin id ꝙeſtad id qð ðea ttelligit᷑ intlcũ enũciatiuo. Et ſic vłr⁊ ſolũ e reſpectꝰ rõis ſic accipiẽdo vitatẽ ẽ chmunis emib⁊ nò emtib actu exñ̃tibꝰ⁊fieri poſſibi
3
expte reicũ habeat aliqd m ꝙ referri poſſit
Sʒ vitas dicta de cecitate nò icludit in ſcip̃a puationẽ q̃ẽ cecitas ß ſolũ hitudins cecitai
ad itellectũ. Sic igit᷑ videt ꝙ mẽs ſcithome fuit ꝙ vitas reiqᷓ eſt im ꝓbe vitas eſtipfa rei entitas cũ ipfa relatòe ad itellectũ. Nel me⸗ li. Vpſa entiras rei ſubſiſtẽs tali relatiõi ad eq̃tois ad itellectũ d vitas. Scðᷣm adeqᷓtio⸗
nẽ igit᷑ ad intlem̃ diuinũ res d vera inq;tuʒ
repſet H ad qð eſt oꝛdinata ꝑ intlem̃ diuinũ. Scm gůt adeq̃tionẽ ad intlcm̃ hũanũ res dñ vera incᷓtũ nataẽ foꝛmare de ſe verã eſti⸗ mationẽ. In pp̃ri añt ↄcluſiòe accipit᷑ vitas
libꝰ qa eſt reſpectꝰ rõis ſolũ Wõtrg iſtã cõ⸗ cluſionẽ arguit᷑ q̃druptr. rimo ſic. obm
habitiis nõ pꝛecedit obm potentie cuiꝰ eſt
erd. yſe iſte habitꝰß ens eſt obm metha verum n
——
eſt obm itellectꝭ Scðo ſic. pᷣmũ obm potẽ tie debet hf̃e duplicẽ coĩtatẽ uład minꝰ vnã
ſ.pᷣdicatõis uł vᷣtualis ↄtinẽtie ß verũnõhʒ coitatẽ pᷣdicatõis.qꝛ nõd̃ in qͥd de entibĩtel
libilibcũ ſit paſſio entis nec hʒ coĩtatẽ vᷣtuat
tinẽtie qͥa veꝝ qðẽ in lapide nõ ↄtinet ytua ſt lapidẽ ß poti ecõuerſo lapis tiner derũ igit ʒ⸗ ſic. ſi verũẽ adequatũ obm itel⸗ lectꝰtũc oẽm intellectõeʒ ↄſeqjret᷑ verũ: h cũ falſa intellectio ſit intellectio.igi᷑ falſ itelle⸗ ctionẽ ↄſeqͥrck verũ. Itẽ ſeqᷓret᷑ etiãꝙ falſũ nõ eſſet itelligibile qð eſt faliũ¶ ſic vitas ſeqͥł᷑ ſolũ actũ ↄplexũ qʒ in poſitõc ⁊ diuiſiõe ſolũ ↄſiſtit vitas ᷣm phm pmo piarmenias ⁊60 metha.ß act? ↄplex? nõ eſt oĩs actꝰitel⸗ ligẽdi.igit᷑ nõ oʒ ꝙ actũ itelligẽdi cõſeqͥt᷑ vi⸗
tas¶ K ðdeo ad pᷣmã dico ad maioꝛẽ ꝙlicʒ
obm hitꝰnõ pᷣcedit obm intlẽs qðẽ obmpdi
catiõis tñ bñ põt pᷣcedere obm intlẽs ↄſecu
tiõis· Sic aůt ẽ ens reſpcũ veriqa ens qðẽ ſubiectũ metha.ᷣm rõnẽ pᷣcedit verũ quodẽ
ohm intlcũs ↄſecutiõis ſolũl Ad ſcõam di cẽdũ ꝙ maioꝛ eſt falſa ſimplicit᷑ ſiaccipia?᷑ co
pi uel copulati.ſ.ꝙ opoꝛteat obm itel ett? hre duplict ↄmunitatẽ. ſ.pᷣdicarõis ⁊ v⸗
*
tualis ↄrinẽtie ut patuit ex ſcha ↄcluſiõe. Si añt gecipiat᷑ difiũctiue tũc eſt vera qͥ ad pᷣmã piẽ de obo yniuoco qðẽ obmÿÿdicatõiſ.ſiðt eſtätio S tũc nõ hʒ coĩtatẽ pᷣdicatiòis niſi
inippe. e or dicoꝙ hʒcoita— nis ñi qjditatiue qð nð oʒqʒ iſta coĩtas foluʒ
.
reqͥrit᷑ i chd hit?vniuoto ß hʒ coitatẽ pᷣica
tis denoiiatiue qꝛde oiby intcis apotẽtis
evo ãt dico ꝙ hʒ coĩtarẽ pᷣdicgtio
intellectiuadenomiatiue ßdicat. Vldicẽdũ
ꝙ verũ nõ ẽ obm itlẽs pᷣdicatiõis:b potiꝰſe cutõis niſipᷣdicatio large accipiat Ad ttiã nego minoꝛẽ qafalſa itellectio nõẽ itcllectio niſi ßm nomẽ ⁊ equoce h eit iqrãtia pꝛaue dij poſitiõis qꝛẽ erroꝛ circa obm nec oʒqꝙ oẽm verũ ß oʒ ꝙ œẽ imtlcim̃ poſſit cõſeqͥ verũ ſi intelligat᷑ ſicut ẽ. Ex hoc vlteriꝰ ſeqł ꝙ intellectionẽ falſi ſi imelligat falſũ ſicut faiſũ eſt ↄſcq̃t᷑ verũ. Ed q̃rtõ di⸗ cẽdũ ꝙ vitas ꝓpe accepta ↄſeq́᷑ actũ ↄplexũ largo gũt noie ſũpta oẽm itellectionẽ ↄſeq́᷑.
õ cõcluſio.obm intlẽs adeqᷓ̃tũ adeqᷓtiõe ſe tenẽte ex pte potẽtie bm qð ꝑ obm ipe itlcũſ diſtiguit᷑ a ſenſu ↄſequẽs rẽ ex nã ſua inde⸗ tminatã̃ ad vnñ idiuiduũ m ꝙ eſt obiectiue in intlẽu ut vnaplurificabilis tñ in multisẽ
vniuerſalitas. Mꝛobat iſtaↄcluſio pmoau ctoꝛitate phiæpoſterioꝝ dicẽt.vniuerſaleẽ itelligibile ꝑticulare vᷣo ſenſu pceptibile:ſed
nihil intelligit᷑ niſiqðẽ obm inlẽs igit vłeẽ
obm intlẽs. Rone ſic ꝓbat᷑.ahẽ obm po tẽtie intellectiue ꝑqð ipſa polẽtia intellectia diſtiguit᷑ ab oĩ potẽtia nõ itellectiua. Sʒ ſic ẽꝙ potẽtia itellectiua diſtiguit᷑ ab alis potẽ tijs nõ intellectiuis ꝑvniuerſalẽ app̃hẽiionẽ ßmh videlʒꝙ res ex ſe idetminatas ad vnñ põt vtr intelligẽ igit᷑ ⁊.Minoꝛ patet quia pricularc.igit obm ſenſus ſo
lũ eſt ꝑriculare. Waioꝛ ꝓbat᷑ qꝛ potẽtie di- ſtinguũt᷑ pobaß intlẽs differtaſenſupapp̃ hẽſionẽ ipſivłis igit vfcẽ obm itlẽs. Pici᷑ notãt ĩ ↄcluſiòe pᷣmo ꝙ vłeẽ obm adequatũ intlẽs adeq̃tiòe ſe tenẽte ex pte potẽtie nõex pte obi. qꝛ licʒ intlẽs adequet vłe qꝛ põt oẽm M rẽ vniuerſalẽ intclligẽ.nò tñ vłe adequat itel lectũ qꝛ intlẽs põt etiã intelligẽ ꝑticulare u᷑
nihil ſentit᷑ nili
ſingulare ut ſingulare ẽ licʒ nõ directe. Mð
ãt inrlẽs nr̃ poõt itelligẽ ſingulare ꝓba᷑ qͥnu
plicit. Tũ pᷣmo qꝛ de ſingularibꝰ aliqͥd gffir⸗ mamułnegamꝰ igit ipſa itelligimꝰ Tũ= qꝛ nõ minoꝛis entjtai ẽ ſingulare reale qᷓ; chi mera⁊ glia fictuna ß chimerã itelligim?igit ⁊ſingulare. Tůʒꝰ itlẽs ñ pot abſtrahẽ ab eo qðñ cogſcit:h itlẽs abſtrahit a ſingulari igit ipſũ cogſcit. Tũ qa nihil incognitũ diligẽ poſſuniꝰ:ß depᷣcipit nobis ut diligamꝰ ſẽ⁊ petꝝ ⁊ paulũ ⁊ preʒ⁊ matrẽ igit᷑ ea coqſcimꝰ Tůqnto qꝛ potẽtia pfectioꝛ pot ĩ iq iqð imꝑ fectũ:ß potẽtia ſenſitiuaqj eſt ipfectioꝛ itelle⸗ ctiua põt i ſingulare igit potẽtia intellectiua que ẽ pfettioꝛ. Picit ⁊ in ↄcluſide cõſequẽs rẽ ex nã ſua indẽterminatqͥ ad vnũ ⁊.qͥq vni uerſalitas nõ cõſeqͥt᷑ appᷣhẽſionẽ intlẽs circa qðcũq; obm inditierẽt ð ſolũ circa nãmex ſe
*
12
SSS 5 6 —
S—
—
— —
— S


