3 13..
Dicit autem p. 513,(C):„H aroðda udxαοσa pibn rG s¹ Td 1600“„ 10 y rotg. Jeoo- aoανοε— Aivaxiors a aise rore or6vors T vũ lordaioy Aeruuso. Moosς lae r¹ Ai πrio ieder drxiοεν νεεεσ ενεεέν⁸ιε dvoxeedvas ra aeordτα ral qvvegfeaaur o.Xol Tipres 10 Jerov.——— Easio Le oup rotaũra As**y Cxeidey eujvciuopas dr doaς our Srihovs z* dra⸗er eic rdy roroy rofror, ö-rov vör tort r6 ν rotcg Ieooco- Aod⁵ riouα.“
5) Apion, grammaticus(ap. Eus. pr. ev. X, 10 ex Jul. Afr., ap. eund. X, 11 ex Tatiano, ap. eund. X, 12 ex Clem. Alex.) in quarto historiarum libro:„zard ITr*⁵ο Acerorg Baotkta Aen Aifvrricr Baoledoyroc droorijat lopdaiovs, 6„ ieoSaο MogPéa.“ Teste utitur Ptolemeo Mendesio, qui, ατ⁴³ Auoou. pngt rô Aifuxrov Baoi‿a MogFtoc iovusron ge†orépas lor èalots Tap is Aifüxron ogelay.— Idem Apion(ap. Jos. c. Ap. II, 2) hæc memorig prodidit de Mose ac de exitu Judæorum ex Aegypio: Mordäs, dg irorda raod 70„ esogvr⁰oν r0r Aijvrio, d HXMoYPoXlTHg, 8g xaroios 2Seot ureyj vnLenos 2T4.——— ooidaro rA 20dor(rorν lordεαρν dειιέερ zard In„ 280 p„ Okrhtdda, rauras ETog etpε⁷ roc rop, 2„ 6 Snt Kaoεανε⁶ενα Polrtzæes: BℳOAp. Odeuaavrey rd, pngiv, dE„ 0 6 80„ Borßoae 2oxoy, adl did raurny ri airiay II Edoun iuse drexadᷣqro G⁵εꝓντε etc ir 6ar Sir vö Lordαmνω Xe†ouer r dl BadXedav ru usoor Dd0 Jov.“
6) Polemonem Just. Mart.(par. 10), Cyrillus d. Jul. I, 15) Africanus(ap. Eus-. pr. ev. X, 10) dicunt, in primo histor. Græc. libro exitum Israëlitarum ex Aegypto Mose duce commemorasse. Verba ipsa, quæ Eusebius affert 1. 1., hæc sunt:„er* Acridoc ron TPooνeos uoεοαα τοε Airverion Prgrof, iesrrecev Aifuxrop, 0t E„ IIaXaioiν aXoputvn elx, od xopo. Aoaßiag dzndav.“— Addit Africanus vel Eusebius:„Avrol SnXovòre 06 uerd ModPtoc.“
7) Item Celsus Judæos partem Aegyptiorum esse judicat, qui per seditionem ab his secesserint. Namque apud Origenem adv. Cels. hee legimus III, 5:„Esüs de Tourous 6 Koο 0i6νε roue lordaioro Aivariors 1 TLren Turxdvopras ταeυηιαοσνακινασ Tà* Aixvrroy arX.“ Ac IV, 31„pnoir d Kéxdog, londaiove da Aixutaxror dortras ſeoperat arA.“— G
Ceteri omnes, qui jam sequuntur, auctores Judgos perhibent wolomam Aegytjorum prop- ter lepram patria expulsorum.
8) Manethonis duæ exstant apud Josephum(c. Ap. I, 14 et I, 26) narrationes, quarum utramque nonnulli viri docti ad exitum Israöliturum ex Aegypto referunt, ali neutram. Harum priori(I, 14) inest historia de Hyksos, s. regibus pastoribus, posteriori(I, 26) hi- storia de leprosis Aegyptüs. Forsitan tantummodo hæc ad Judoos fuerit referenda, his ver- bis conscripta: 3 Aueroply, Pnot, eiuifgan Se„ Tevëoa³ Searin, dowee, Qeos. eic roν nes ⁴ τοανσ εασσ*αναᷣενηιεσν. dvepsxeir ds rh„ dr rpuiap.§ub ue* arr Auevdcpet. Seias ds Doxosr hereo;spas pugeos xard re ⁊opiay xal O6uer 10„ lcoueno. Hirein ouy aurc roöror Td 6nipo, bre dvvigezat Seoue idesy, 2 rasad» dacd Te aexod xal rO axo* Luta d⁴αν vν N6‿ν dxadd rougstey. Hoéyra dd r„ Baolhéa, xdvras roduc ra od́x AeXußuuévoro e⸗ rie Aijsᷣæror gvyajafeir. Teveosae ds roũ rA4- Sopo uvorddae 6τ ra„rourove eic Tde A*Sorouiag rdg„ 1 ndd daroν coe³ roð
Neikon éußaketr aurdp, Srοα έεμ⁴αͥ˖,οονντο u*l r dAXν Aircxrion 0i&†ακεν⁵ιοαμσμεꝑνοο. ei *


